Členové našeho projektu a studenti Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Daniel Malý a Štěpánka Skálová, připravili do výstavních prostorů mázhausu plzeňské radnice na náměstí Republiky výstavu věnovanou letošnímu 80. výročí začátku nacistické okupace a zřízení Protektorátu Čech a Moravy.
Výstava nazvaná „Osudový rok 1939 a město Plzeň“ zavede návštěvníky do doby, kdy se do myslí Plzeňanů začaly stále více vkrádat obavy a starosti. Do doby, kdy se lidé museli začít smiřovat s nastalou změnou poměrů, postupným omezováním jejich svobody, všudypřítomným strachem a nemohli s tím prakticky nic dělat. První vlaštovkou blížících se nelehkých časů a dotýkající se bezprostředně i města Plzně se staly již mnichovské události v září 1938, kdy bylo Československo nuceno podstoupit převážnou část svého pohraničí nacistickému Německu. Tím však nacistické ambice na úpravu mapy Evropy neskončily. O několik měsíců později, osudového rána 15. března 1939, obsadila německá armáda české země. Den na to Adolf Hitler vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, nesamostatného a na Německé říši zcela závislého útvaru, jenž se měl po následujících šest válečných let stát „žalářem“ miliónů lidí.
Výstava nazvaná „Osudový rok 1939 a město Plzeň“ zavede návštěvníky do doby, kdy se do myslí Plzeňanů začaly stále více vkrádat obavy a starosti. Do doby, kdy se lidé museli začít smiřovat s nastalou změnou poměrů, postupným omezováním jejich svobody, všudypřítomným strachem a nemohli s tím prakticky nic dělat. První vlaštovkou blížících se nelehkých časů a dotýkající se bezprostředně i města Plzně se staly již mnichovské události v září 1938, kdy bylo Československo nuceno podstoupit převážnou část svého pohraničí nacistickému Německu. Tím však nacistické ambice na úpravu mapy Evropy neskončily. O několik měsíců později, osudového rána 15. března 1939, obsadila německá armáda české země. Den na to Adolf Hitler vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, nesamostatného a na Německé říši zcela závislého útvaru, jenž se měl po následujících šest válečných let stát „žalářem“ miliónů lidí.