čtvrtek 9. dubna 2015

Je libo býti hercem, herečkou nebo režisérem?

S. Beneš, A. Vránová, L. Pešek
Je tomu již týden, co jsme vám přinesli reportáž o natáčení nového reklamního spotu, který má za úkol propagovati současné Slavnosti svobody. Jelikož vás ale nechceme ochudit ani o pohled na dobovou filmovou scénu, přinášíme vám proto tento článek, kterak se obyčejní lidé za Protektorátu snaží dostati k filmu.




"Snad každý filmový režisér dostává denně spousty dopisů. Ze všech koutů a končin Protektorátu píší lidé, kteří se chtějí uplatnit u filmu.
Titulní strana časopisu Kinorevue. Na obrázku je
portrét Vlasty Matulkové.
   Skoro v žádném dopise není uvedena zpáteční adresa ani připojena známka na odpověď. V žádném dopise se nežádá o nic než o maličkost: "Vezměte mne k filmu a uvidíte, jaký já jsem talent." Každý pisatel a pisatelka (a těch je nejvíc) je přesvědčena, že jedině ona je ta pravá, dosud neznámá hvězda, která musí zazářit na filmovém nebi.
   Některé dopisy jsou zatěžkány fotografiemi všech formátů v amatérském provedení. Režisér je nucen tyto čtvrtkilové zásilky proplácet a běda, nepošle-li fotografie zpět pisatelce. Hned v zápětí je bombardován dalšími dopisy a otevřenými lístky a někdy jest mu vyhrožováno i soudy. A tak nezbývá režisérovi, než aby na každý dopis, který má zpáteční adresu, odpovídal.
   Kdyby tyto dopisy dostal grafolog nebo znalec našeho jazyka, měl by zajímavý materiál pro své studium.
   Každý dopis začíná honosným oslovením: Vážený mistře, slovutný pane, vysoce vážený režisére, ctěný pane profesore, milý pane řediteli, náš jediný režisére, pane mistře, můj mistře, jedinečný umělče, neznámý dobrodinče, zachránče atd. Některý z pisatelů zaútočí ve svém dopise na cit a slzy režiséra.  Jiný s honosí a vychloubá tím, co umí a co se v něm skrývá. Jiné pisatelky slibují režisérovi vše možné i nemožné. A tak se z obsahů dopisů dovídáme, že:

Z. Janů s O. Novým.
1. ... již jako desetileté děvčátko, hrála sem divadlo. Pan učitel tenkráte mi řek, že když se budu ve škole učit, že ze mě může něco být. Nyní je mě 18 let a nic nedělám. Takové role jako hraje Zorka Janů, ta sehraju tak říkajíce levou rukou. ...




V. Burian




2. ... jsem povoláním holič, ale každý o mě říká, že je mě škoda u nás. Při holení rozesměji každého kdo k nám přijde. Mám ohromný talent. Umím udělat až dvacet vobličejů a každý je jiný. U nás mě říkají, že sem lepší než Burián a Ferenc.



P. Bielik jako Jánošík.
3. ... Jako sportovec jsem k nezaplacení. Mojí zvláštní raritou je, že umím lézt po stromech. Ničeho se nebojím. Mám svaly a sílu jako lev. Udělejte se mnou nový film Janošík a poznáte co se ve mě skrývá. Ihned mě odepište jinak budu nucen psát jiné firmě.



G. Garbo








4. ... Jsem rozená Greta Garbo. Je mi dvacet roků, mám všechno, co má mít filmová hvězda. Prožila jsem toho tolik, že jedině u filmu se mohu uplatnit. Potřebuji jen, abyste mi zařídil byt, koupil šaty a kožich a pak uvidíte, že budu hrát ve filmu.


5. ... udělejte konečně film "Horymírův skok". Já vám skočím s Vyšehradské skály do Vltavy třeba za 500,- korun. Jsem učiněný nezmar.

6. ... Sdělte mě, jak se dostaly naše herečky filmu. Jsem připravena udělat to také. Na ničem mě nezáleží. Jsem mladá, hezká a volná. Jistě mě pochopíte... 

7. ...je mi 30 let. Jsem řezník. Hraju divadlo. Milovníky. Také zpívám a jezdím na kole. Chci hrát do filmu. Sehraju vám všechno. Mám každý den volno, jenom né v pátek. To du nakupovat. Tak když se vám hodím, napište na dolejší adresu. Fotografii nemám. Musíte mě vidět osobně. Nazdar režisére.

V. Ferbasová a J. Dohnal





8. ... na fotografii tak nevypadám jako ve skutečnosti. Jsem zlatovlasý diblík, mám všechny zuby zdravé. Postavu jako Ferbasová, ale štíhlejší. Ráda tančím a zpívám. Chci se uplatnit ve filmu. Nejraději bych hrála roli jako Ferbaska, proto že mě sedí. Nebojím se. Nemám trému a divadlo sem už hrála. Mohu do Prahy přijet a osobně se představit.


9. ... jelikož jsem pensista tak mám celé dny volno. Jsem bývalý ochotník člen mnoha spolků. Mám doma také viset diplom za 10 let činnosti u divadla. Rád bych hrál do filmu úlohu jako Kondelík nebo Podskalák, prostě úlohy lidové. V salonech se totiž necítím pevný. Také zpívám, ale jen pro sebe. Na veřejnost je to slabé. Tak mě napište.

A. Mandlová
10. ... Tak co. Kdy mě konečně odpovíte? Psala jsem vám již pětkráte. A dosud jste mě neodpověděl.
Či si myslíte, že mohu čekat? Znovu vám píšu, že takové role jak hraje Mandlová taky vám sehraju. A lepší. Mám cit a teplo v hlase.  A takové šaty a toalety to také budu mít, jen až se k Vám dostanu. Ještě čekám tři dny na vaši odpověď. Neodepíšete-li, zařídím se jinak.






11. ... dala jsem svoji čtyřletou dcerušku učit v baletní škole. Umí sólově tančit. Vypadá jako "Širlejka" (Shirley Temple, pozn. PLZEŇ 1945), ale je hezčí. Všechno Vám řekne. Nazpaměť se to naučí. Jako matka Vám musím říct, že Anička je zázračné dítě, které bude sensací filmu.

12. povoláním jsem krejčí, jsem urostlý, štíhlý, nakadeřených černých vlasů, hustého obočí a velmi jemné pleti. Jsem nekuřák. Sport neprovádím, protože mě to unavuje. Rád bych hrál ve filmu protože jsem vzácný talent. Porozumíte-li mě, stanu se vaším obdivovatelem.

13. ... jako běženec jsem vystupoval v cirkuse, ve varieté a různé. Nemám nic, ale umím všechno. Jezdím na koni, umím se na 5 minut potopit pod vodu, hraju na harmoniku a mám dva prýma perský koberce, který bych vám taky rád prodal.

14. ... píšu vám, protože vy jste jediný, který mě může dopomoci k filmu. Dle úsudku jiných jsem krasavec a dle svého úsudku jsem vyslovený typ ideálního muže. Vlasy mám sice řídké, ale to se opraví parukou a mohu třeba nosit knírky pod nosem. Je to pro ženy jako návštěvnice biografů zajímavé.

15. ... Mám psa, ženu a dítě. Napište, koho z nich chcete k filmu, ať mám doma svatý klid. Pes umí chodit po zadních nohou a kouřit fajfku, žena hraje v ochotnickém spolku divadlo a doma tříská klavír. Dítě, je to holčička 5ti letá, umí tančit. Tak pro Boha vemte si je všechny.

To je nepatrná část úryvků z dopisů, které došly filmovému režisérovi za jediný den."

A co vy? Stále ráčíte toužiti po umělecké kariéře?

Zdroj textu: Kinorevue 1940
Zdroj obrázků: Kinorevue 1940 - 1943, Wolfův filmový kalendář 2013 - 2014
(ŠS)

2 komentáře:

  1. Některé jsou tak naivní, že vypadají skoro jako psané z recese...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdu díte, leč vzhledem k tehdejší mentalitě jsou ony dopisy myšleny zcela vážně. To však nic nemění na skutečnosti, že se při jejich čtení člověk vskutku pobaví. Pro srovnání by bylo jistě zajímavé znáti obsah dnešní korespondence psané za stejným účelem. (ŠS)

      Vymazat