Neděle. Den jako stvořený k výletům.

Tentokráte k těm musejním. Kroky naší čtyřčlenné výpravy směřovaly nejprve k Vojenskému historickému ústavu na pražském Žižkově, kde se nám podařilo shlédnouti hned tři výstavy. Nejprve jsme si prohlédli stálou exposici mapující vojenství od 10. až do 50. let 20. století, poté jsme pokračovali návštěvou dočasné části s názvem V zákopech první světové války, po níž jsme pokračovali tou se jménem V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Poslední etapou příjemně stráveného dne, kterou jsme taktéž nasytili naši touhu po vědění, se stalo letiště v pražské části Kbely, kde lze spatřiti letadla všemožných typů z téměř celého 20. století. Leč spíše než slova si přejete viděti nějaké obrázky, že milí čtenáři? Ne, ani tentokráte vás o ně neochudíme...

Interiér žižkovského VHÚ.

Stejnokroj prvoválečného amerického vojáka českého původu.

Uniforma generála Aloise Eliáše.

Vitrina věnovaná atentátu na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora.

    Osobní předměty patřící československým výsadkářům.

Scéna zobrazující účastníky osvobození v roce 1945.

Úvod k výstavě V zákopech první světové války. Dámské a pánské civilní odění, rakousko-uherská uniforma.

Uniforma francouzských cizineckých a ruských legií.

Rakousko-uherští vojáci v zákopech.

Začátek výstavy V ulicích protektorátu Böhmen und Mähren. Zatím ještě prvorepubliková uniforma a již protektorátní dámský civilní šat kostymek s ladícím kloboučkem, kabelkou a botkami..

Ilegální vysílání z Londýna.

Jednou z mála možností úniku tíživé realitě byla návštěva biografu. Největší oblibě se těšily veselohry.

Hlouposti si za protektorátu mohla dovoliti tropit snad jen ta Eva, obzvláště, co se odívání týká. Tehdejší průměrná děvčata si musela vystačit s jednoduchými šaty košilového typu. Na nohy obouvala masivnější polobotky, z nichž vyčnívaly ohrnuté ponožky, neboť punčošky se staly značně nedostatkovými. Zvlněný vlas se nosil prakticky upraven a nebylo ničím neobvyklým, pokud chyběl klobouček. Absence líčení byla ve všední dny samozřejmostí, snad jen občasné použití tyčinky na rty bylo pro ženy jistým "luxusem" v oné nelehké době.

Vzoreček šatů výše zmíněných jest ve velmi oblíbené modro-bílo-červené kombinaci, která zároveň mohla plnit funkci jisté formy odporu, a to odkazovat na českou trikoloru.

Pomůcky určené k identifikaci čistoty rasy člověka.

Předměty vyrobené českými vězni v koncentračních táborech a věznicích.

... a výstava nás dovede až k osvobození.

Na kbelském letišti jest možno spatřiti stíhaci letadla, ...

... opravářskou dílnu ...

... i odpočívající příslušníky RAF,...

..., či pracující německé mechaniky.

V hangárech se můžete setkati i s civilním přepravním letadlem z 20. let.

Malá část exponátů se však ukrývá i za sklem.

Zdroj obrázků: FOTO Daniel Malý.

(ŠS)